V rámci procesu SEA jsme zpracovali a odeslali stanovisko ke koncepci "Plán dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe pro období 2027–2033". Oznámení bylo vyvěšeno na úřední desce Ústeckého kraje pod číslem jednacím KUUK/127708/2026/ZPZ/Pfe v období od 10. 7. 2026 do 29. 7. 2026. Příjemcem stanoviska je Ministerstvo životného prostředí, kam jsme odeslali stručné formulované připomínky a v příloze detailní odůvodnění, které je uvedeno níže.

1. Úvod

Spolek Za obnovu přírody, z. s., předkládá toto stanovisko k oznámení koncepce "Plán dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe pro období 2027–2033" v rámci zjišťovacího řízení podle § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). Informace o zahájení zjišťovacího řízení byla zveřejněna na úřední desce Ústeckého kraje pod č. j. KUUK/127708/2026/ZPZ/Pfe v období od 10. 7. 2026 do 29. 7. 2026.

Spolek působí na území Terezínska a dolního Poohří, kde se věnuje ochraně přírody, obnově krajiny, výsadbě zeleně, péči o krajinné prvky, ochraně vodních poměrů a připomínkování významných záměrů s dopadem na životní prostředí.

Řešené území představuje oblast s mimořádně vysokou koncentrací environmentálních tlaků. Dlouhodobě se zde kumulují vlivy intenzivního zemědělství, těžby štěrkopísků, technických úprav vodních toků, dopravní infrastruktury i probíhající klimatické změny. Současně se jedná o území s výskytem významných evropsky chráněných lokalit soustavy Natura 2000, nivních ekosystémů a cenných útvarů podzemních vod.

Z tohoto důvodu považujeme Plán dílčího povodí za klíčový strategický dokument pro dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a krajiny v regionu.

"Voda není běžným obchodním produktem jako ostatní, ale dědictvím, které musí být chráněno, bráněno a jako takové využíváno."

Preambule Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodách).

Za oblast, která by si podle našeho názoru zasloužila podrobnější metodické rozpracování, považujeme zejména promítnutí hodnocení kumulativních a synergických vlivů do navazujících rozhodovacích procesů. Dokument sice správně identifikuje hlavní problémy vodního hospodářství, avšak praktické využití těchto poznatků při hodnocení jednotlivých záměrů ponechává převážně na navazujících řízeních.

Dokument správně vychází z principů ochrany vod stanovených českou i evropskou legislativou. Domníváme se však, že jejich praktické promítnutí do navazující rozhodovací praxe lze v některých oblastech dále metodicky rozpracovat. Právě tímto směrem směřují naše připomínky.

Tyto připomínky proto nesměřují proti základní koncepci Plánu, ale představují doporučení k jejímu metodickému zpřesnění a k posílení praktické využitelnosti dokumentu při ochraně vod.

2. Právní rámec a základní principy ochrany vod

2.1 Význam Plánu dílčího povodí

Plán dílčího povodí představuje základní koncepční dokument zpracovávaný podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v návaznosti na Rámcovou směrnici o vodách (2000/60/ES). Nestanovuje pouze popis současného stavu, ale vymezuje environmentální cíle, program opatření a strategické priority ochrany povrchových i podzemních vod.

Současně představuje významný strategický podklad pro navazující rozhodování veřejné správy, zejména v případech, kdy jsou posuzovány záměry s možným vlivem na stav povrchových nebo podzemních vod podle příslušných právních předpisů.

2.2 Cíl evropské vodní politiky

Cílem Rámcové směrnice o vodách není pouze ochrana jednotlivých řek nebo vodních zdrojů, ale dosažení a zachování dobrého stavu vodních útvarů jako propojeného systému. Ochrana povrchových vod, podzemních vod, mokřadů, niv, hydromorfologie i způsobu hospodaření v krajině proto tvoří jeden funkční celek. Stejný přístup uplatňuje také návrh Plánu dílčího povodí.

Vodní útvar proto nelze posuzovat izolovaně. Je součástí širšího hydrologického systému, jehož jednotlivé složky se vzájemně ovlivňují.

Tento princip je patrný i z návrhu Plánu dílčího povodí, který vedle kvality vody systematicky řeší hydromorfologické změny, migrační prostupnost, sedimentární režim, ochranu podzemních vod, sucho i klimatickou adaptaci.

2.3 Princip nezhoršování stavu vodních útvarů

Jedním ze základních principů evropské vodní politiky je zákaz zhoršování stavu vodních útvarů.

Článek 4 Rámcové směrnice o vodách ukládá členským státům povinnost zabránit zhoršení ekologického i chemického stavu povrchových vod a kvantitativního i chemického stavu vod podzemních.

Zákaz zhoršování představuje právně závaznou povinnost, kterou musí respektovat všechny správní orgány při přípravě koncepcí i při rozhodování o jednotlivých záměrech.

Tento výklad potvrdil také Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-461/13 Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland e. V. proti Spolkové republice Německo (Weser), ve které konstatoval, že zákaz zhoršení představuje samostatně vymahatelnou povinnost a správní orgány nesmějí schválit záměr, který by vedl ke zhoršení stavu vodního útvaru, pokud nejsou splněny podmínky výjimek stanovené samotnou směrnicí.

2.4 Princip prevence a předběžné opatrnosti

Vodní prostředí je systém, ve kterém mohou být některé změny nevratné nebo vratné až v dlouhodobém časovém horizontu. Proto evropské i české právo vychází z principu prevence a předběžné opatrnosti. Existují-li odborné pochybnosti o možných negativních dopadech záměru, je nezbytné jejich vliv odborně prokázat, nikoli předpokládat jejich neexistenci. Tento princip má zvláštní význam v územích s kumulací více environmentálních tlaků.

2.5 Princip kumulativního hodnocení

Vodní útvary jsou ovlivňovány souběhem celé řady lidských činností a přírodních procesů. Návrh Plánu dílčího povodí správně identifikuje hlavní zdroje tlaku na vodní prostředí. Skutečný stav vodních útvarů je však zpravidla výsledkem dlouhodobého společného působení více antropogenních i přírodních faktorů, jejichž význam se může v čase měnit.

Domníváme se proto, že při hodnocení významnějších záměrů může být přínosné vedle jejich samostatných dopadů posuzovat také jejich možné kumulativní a synergické účinky, zejména v územích, kde se dlouhodobě překrývá více významných tlaků na vodní prostředí.

2.6 Závěr kapitoly

Výše uvedené principy představují základní interpretační rámec pro hodnocení návrhu Plánu dílčího povodí. V následující kapitole je proto posouzeno, jak se tyto principy promítají do skutečného stavu vodního prostředí v řešeném území.

3. Výchozí stav území a identifikované vodohospodářské problémy

3.1 Význam řešeného území

Řešené území dolního Labe patří mezi hydrologicky i ekologicky nejvýznamnější oblasti České republiky. Nacházejí se zde útvary povrchových i podzemních vod, rozsáhlé kvartérní kolektory podzemních vod, nivní ekosystémy, evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 i intenzivně využívaná zemědělská krajina.

Současně se jedná o území dlouhodobě ovlivněné historickými technickými úpravami vodních toků, rozvojem dopravní infrastruktury, těžbou nerostných surovin a změnami využití krajiny.

Návrh Plánu dílčího povodí tuto oblast charakterizuje jako území, ve kterém se soustřeďuje větší počet významných tlaků na vodní prostředí.

3.2 Kumulace vodohospodářských problémů

Jedním z hlavních zjištění návrhu Plánu dílčího povodí je skutečnost, že jednotlivé problémy vodního hospodářství se v řešeném území nevyskytují izolovaně. Naopak dochází k jejich významné kumulaci.

Jedná se zejména o:

• hydromorfologické změny vodních toků,
• znečištění komunálními zdroji,
• plošné znečištění ze zemědělství,
• zatížení pesticidy,
• výskyt období hydrologického sucha,
• povodňová rizika,
• změny sedimentárního režimu,
• těžba nerostných surovin (zejména štěrkopísků),
• vysokou míru antropogenního ovlivnění krajiny.

Tento souběh tlaků představuje jednu z charakteristických vlastností řešeného území. Domníváme se, že právě v takových územích může být přínosné věnovat při hodnocení významnějších opatření a záměrů zvýšenou pozornost jejich vzájemnému působení.

3.3 Stav podzemních vod

Útvar podzemních vod 11800 – Kvartér Labe po Lovosice představuje z hydrogeologického hlediska jeden z klíčových prvků řešeného území.

V podkladech Plánu dílčího povodí je tento útvar označen jako rizikový. Současně jsou u něj identifikovány čtyři významné problémy nakládání s vodami:

• znečištění z komunálních zdrojů,
• znečištění ze zemědělství – hnojiva,
• znečištění ze zemědělství – pesticidy,
• zranitelnost při realizaci hlubinných vrtů.

To podle našeho názoru odůvodňuje zvýšenou pozornost při posuzování činností, které mohou ovlivnit množství nebo kvalitu podzemních vod v tomto útvaru.

3.4 Stav povrchových vod

Řeka Labe je v řešeném území vedena jako silně ovlivněný vodní útvar (HMWB), což odráží dlouhodobé technické úpravy toku a jeho význam pro vodní dopravu.

Cílem Plánu dílčího povodí proto není návrat k přirozenému stavu, ale dosažení dobrého ekologického potenciálu při zachování funkcí, pro které byl vodní útvar jako silně ovlivněný vymezen.

Současně dokument identifikuje potřebu:

• zlepšování hydromorfologických podmínek,
• obnovy migrační prostupnosti,
• zlepšení sedimentárního režimu,
• revitalizace vhodných úseků vodních toků.

3.5 Klimatická změna a hydrologické sucho

Návrh Plánu dílčího povodí potvrzuje, že klimatická změna již významně ovlivňuje vodní režim v povodí Ohře a dolního Labe.

V posledních letech byly opakovaně zaznamenány situace vedoucí k omezení odběrů povrchových vod z důvodu hydrologického sucha. Dokument současně identifikuje potřebu posilování retenční schopnosti krajiny, ochrany podzemních vod a podpory přírodě blízkých opatření jako jednoho z významných adaptačních nástrojů.

3.6 Závěr kapitoly

Výchozí stav řešeného území potvrzuje, že dolní Labe nelze považovat za vodohospodářsky stabilní oblast. Dlouhodobě se zde překrývá více významných tlaků na povrchové i podzemní vody. Domníváme se proto, že při hodnocení významnějších budoucích opatření a záměrů je vhodné jejich vzájemné působení posuzovat v co nejširších souvislostech.

Schématické znázornění vzájemných vazeb mezi hlavními tlaky na vodní prostředí je uvedeno v Příloze, schéma 1.

4. Hodnocení návrhu Plánu dílčího povodí

4.1 Obecné hodnocení

Po prostudování návrhu Plánu dílčího povodí lze konstatovat, že dokument představuje rozsáhlý a odborně zpracovaný materiál, který správně identifikuje hlavní problémy vodního hospodářství v řešeném území. Pozitivně hodnotíme zejména důraz na ochranu podzemních vod, adaptaci na změnu klimatu, podporu přírodě blízkých opatření, obnovu hydromorfologických funkcí vodních toků a zlepšování ekologického stavu vodních útvarů.

Následující hodnocení vychází z přesvědčení, že návrh Plánu představuje kvalitní odborný podklad. Uvedené připomínky proto nesměřují ke změně jeho základní koncepce, ale k doplnění některých metodických aspektů, které mohou podpořit jeho praktickou využitelnost.

Současně se domníváme, že některé části návrhu zůstávají formulovány spíše v obecné rovině a bylo by přínosné jejich metodické rozpracování pro potřeby navazující rozhodovací praxe dále rozšířit. To se týká zejména hodnocení kumulativních vlivů, vazeb mezi jednotlivými opatřeními a promítnutí environmentálních cílů do správní praxe. 

4.2 Kumulativní a synergické vlivy

Návrh Plánu správně identifikuje hlavní zdroje tlaku na vodní prostředí a v rámci hodnocení koncepce zohledňuje také kumulativní a synergické vlivy. Domníváme se však, že dokument jen omezeně rozpracovává, jak mají být tyto poznatky systematicky využívány při navazujících správních řízeních a při hodnocení jednotlivých záměrů.

Doporučujeme zvážit doplnění metodického doporučení nebo vysvětlení, jak mohou být poznatky o kumulativních a synergických vlivech zohledňovány při posuzování významnějších záměrů v navazujících správních řízeních. Takové doplnění by podle našeho názoru přispělo k jednotnější interpretační praxi, aniž by měnilo samotnou koncepci Plánu.

4.3 Ochrana podzemních vod

Domníváme se, že u rizikových útvarů podzemních vod by bylo vhodné výslovně zdůraznit princip preventivního přístupu, zejména při posuzování činností schopných ovlivnit množství nebo kvalitu podzemních vod, jako jsou rozsáhlé zemní práce, hluboké výkopy nebo těžba nerostných surovin.

Takové doplnění je podle našeho názoru v souladu s principem prevence i se zásadou nezhoršování stavu vodních útvarů.

4.4 Těžba nerostných surovin

Návrh Plánu identifikuje těžbu nerostných surovin jako jeden z významných tlaků na vodní prostředí. Domníváme se však, že by bylo přínosné doplnit obecnější metodické doporučení pro posuzování nových těžebních záměrů v hydrogeologicky citlivých územích nebo v lokalitách, kde se překrývá více významných environmentálních tlaků.

U povrchové těžby štěrkopísků může docházet k ovlivnění hydrogeologických poměrů, změnám proudění podzemních vod, zásahům do nivních ekosystémů, ovlivnění sedimentárního režimu i ke kumulaci dalších doprovodných vlivů (doprava, hluk, prašnost, změny krajinného rázu).

Doporučujeme proto zvážit doplnění obecného metodického doporučení pro hodnocení těchto situací.

Tento požadavek je obecně použitelný pro celé povodí a není zaměřen proti žádnému konkrétnímu projektu.

4.5 Natura 2000 a vodní ekosystémy

V rámci procesu SEA bylo u části území konstatováno, že nelze předem vyloučit významný vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Tato skutečnost potvrzuje vysokou ekologickou citlivost některých částí řešeného území.

V návaznosti na závěry SEA považujeme za vhodné dále posilovat propojení opatření v oblasti vodního hospodářství s cíli ochrany přírody, zejména tam, kde je ekologický stav vodních útvarů úzce propojen se stavem mokřadů, nivních stanovišť nebo lokalit soustavy Natura 2000.

4.6 Převod strategických cílů do navazujících řízení

Plán dílčího povodí správně stanovuje environmentální cíle. Domníváme se však, že by bylo přínosné doplnit metodické vysvětlení, které by usnadnilo jejich jednotnější uplatňování v navazujících správních řízeních. Takové doporučení by mohlo přispět k větší předvídatelnosti rozhodovací praxe při zachování současného právního rámce.

5. Doporučení pro praktické uplatňování environmentálních cílů Plánu

Tato kapitola nepředstavuje výklad právních povinností správních orgánů ani návrh na změnu právních předpisů. Jejím cílem je upozornit na možnosti, jak mohou být environmentální cíle Plánu dílčího povodí důsledněji promítány do rozhodovací praxe prostřednictvím metodických doporučení a jednotnější aplikační praxe. 

5.1 Plán dílčího povodí jako aktivní nástroj ochrany vod

Plán dílčího povodí nepředstavuje individuální správní akt, ale strategický dokument určující environmentální cíle ochrany vod.

Jeho význam nespočívá pouze v plánování opatření, ale také v poskytování strategického rámce a odborných podkladů pro navazující rozhodování v oblasti ochrany vod.

5.2 Praktické uplatnění environmentálních cílů

Domníváme se, že environmentální cíle Plánu představují významný odborný podklad, který je vhodné systematicky zohledňovat při správních řízeních týkajících se záměrů s potenciálním vlivem na stav povrchových nebo podzemních vod.

5.3 Hodnocení nových záměrů

Domníváme se, že u významnějších záměrů je vhodné posuzovat jejich soulad s cíli Plánu, zejména tam, kde existuje riziko zhoršení stavu vodních útvarů nebo překryvu více negativních vlivů na vodní prostředí.

5.4 Kumulativní vlivy jako standard hodnocení

Požadavek na hodnocení kumulativních vlivů je podrobně rozebrán v kapitole 4. Domníváme se, že u významnějších záměrů, u nichž lze důvodně předpokládat významný vliv na vodní prostředí nebo překryv s již existujícími tlaky, může být přínosné posuzovat také jejich možné kumulativní a synergické účinky.

5.5 Princip odolnosti krajiny

Při budoucím plánování v oblasti vodního hospodářství by mělo více pracovat s pojmem krajinné odolnosti (landscape resilience).

Schopnost krajiny zadržovat vodu, obnovovat přirozené hydrologické procesy, tlumit extrémy počasí a zachovávat ekologické funkce představuje jeden z hlavních předpokladů dlouhodobého naplňování cílů Plánu dílčího povodí.

Domníváme se, že významnější opatření a záměry s potenciálním dopadem na vodní režim krajiny je vhodné posuzovat nejen z hlediska jejich bezprostředního vlivu na konkrétní vodní útvar, ale také podle toho, zda dlouhodobě podporují, nebo naopak oslabují odolnost krajiny vůči klimatické změně.

Účinnost Plánu nebude záviset pouze na kvalitě navržených opatření, ale především na tom, zda budou jeho cíle důsledně promítány do každodenní rozhodovací praxe orgánů veřejné správy.

Doporučení pořizovateli Plánu dílčího povodí

Spolek Za obnovu přírody, z. s., doporučuje do konečné podoby Plánu dílčího povodí doplnit zejména:

1. jednoznačnější metodiku hodnocení kumulativních a synergických vlivů na vodní prostředí,
2. metodické propojení environmentálních cílů Plánu s navazující rozhodovací praxí podle stavebního zákona, vodního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
3. větší důraz na ochranu útvarů podzemních vod se zhoršeným nebo rizikovým stavem, zejména prostřednictvím preventivního přístupu při povolování nových zásahů,
4. důslednější metodické zohledňování adaptačních opatření při hodnocení všech významnějších rozvojových záměrů,
5. podporu jednotného přístupu k posuzování souladu nových záměrů s cílem dosažení nebo zachování dobrého stavu vodních útvarů, nikoliv pouze s jednotlivými technickými limity.

6. Modelová případová studie: oblast Počaply – Terezín – Nučničky

Následující modelový příklad slouží výhradně jako ilustrace možného praktického uplatnění principů uvedených v návrhu Plánu dílčího povodí. Nepředstavuje hodnocení žádného konkrétního správního řízení ani stanovisko k jednotlivému záměru.

Tento modelový příklad ilustruje situaci, ve které by bylo možné prakticky uplatnit některé principy obsažené v návrhu Plánu, zejména princip prevence, nezhoršování stavu vod a zohlednění kumulativních vlivů.

6.1 Význam území

Území mezi Terezínem, Počaply a Nučničkami představuje vhodný modelový příklad oblasti, na níž lze posoudit, jak se obecné principy ochrany vod promítají do konkrétní rozhodovací praxe.

Na relativně malém území se zde soustřeďují:

• významný vodní tok Labe,
• rozsáhlé kvartérní kolektory podzemních vod,
• aktivní říční niva,
• zemědělsky intenzivně využívaná krajina,
• evropsky významné lokality soustavy Natura 2000,
• historické i současné těžební prostory,
• významná dopravní infrastruktura.

Ve vzájemném souběhu vytvářejí území s mimořádně vysokou citlivostí vůči dalším zásahům.

6.2 Současné zatížení území

Z podkladů Plánu dílčího povodí vyplývá, že řešené území je již dnes ovlivněno několika významnými tlaky:

• hydromorfologickými změnami toku Labe,
• intenzivním zemědělstvím,
• plošným znečištěním živinami a pesticidy,
• klimatickou změnou a výskytem období hydrologického sucha,
• zásahy do nivních stanovišť,
• změnami režimu podzemních vod.

Součástí dlouhodobého zatížení území je také aktivní těžba štěrkopísků, která je podrobněji rozebrána v následující podkapitole.

Každý další zásah proto nelze hodnotit izolovaně, ale pouze ve vztahu ke stávajícímu zatížení území.

6.3 Význam podzemních vod

Význam modelového území je dále umocněn skutečností, že je součástí útvaru podzemních vod 11800 – Kvartér Labe po Lovosice, který Plán identifikuje jako útvar vyžadující zvýšenou pozornost.

Současně dokument upozorňuje na:

• rizika znečištění,
• význam infiltrace,
• potřebu ochrany množství podzemních vod,
• vazbu mezi podzemními a povrchovými vodami.

Tyto skutečnosti potvrzují, že jakékoli zásahy do hydrogeologických poměrů musí být posuzovány se zvýšenou mírou preventivní opatrnosti.

6.4 Klimatická odolnost krajiny

Jedním z dlouhodobých cílů Plánu dílčího povodí je posilování odolnosti krajiny vůči dopadům klimatické změny.

V územích s vysokou koncentrací antropogenních zásahů by proto měly být upřednostňovány projekty, které:

• podporují přirozenou retenci vody,
• obnovují ekologické funkce niv,
• zlepšují infiltrační schopnost krajiny,
• zvyšují biologickou rozmanitost,
• přispívají ke stabilitě vodního režimu.

Naopak u projektů, které mohou tyto funkce oslabovat, je nezbytné provádět podrobnější hodnocení jejich dlouhodobých kumulativních dopadů.

6.5 Kumulace těžebních aktivit

Nejde pouze o samotnou těžbu, ale také o související dopravu, změny odtokových poměrů, vznik nových vodních ploch a dlouhodobé změny využití krajiny.

V širším okolí modelového území se již nacházejí nebo byly realizovány rozsáhlé těžební prostory.

Při posuzování dalších těžebních záměrů je proto vhodné hodnotit nejen jejich samostatné vlivy, ale také jejich vztah k již existujícím zásahům do krajiny.

Takový přístup odpovídá principu kumulativního hodnocení i požadavku Rámcové směrnice o vodách na zabránění postupnému zhoršování stavu vodních útvarů.

6.6 Význam pro budoucí rozhodování

Oblast Počaply–Terezín–Nučničky představuje vhodný modelový příklad území, na němž lze demonstrovat praktické uplatnění principů Plánu dílčího povodí.

Účelem této případové studie není hodnotit konkrétní správní řízení nebo jednotlivý projekt. Jejím cílem je ukázat, jak lze principy Plánu dílčího povodí uplatňovat v územích s mimořádnou koncentrací environmentálních tlaků.

Jde o obecnou otázku, jakým způsobem mají být v územích s vysokou koncentrací environmentálních tlaků vyvažovány zájmy hospodářského využití krajiny s dlouhodobou ochranou vodních zdrojů, ekologických funkcí krajiny a adaptační schopnosti území vůči změně klimatu.

Domníváme se, že právě v takových lokalitách by měly být environmentální cíle Plánu dílčího povodí uplatňovány s nejvyšší důsledností.

6.7 Poučení pro plánování v obdobných územích

Poznatky získané při hodnocení oblasti Počaply–Terezín–Nučničky lze vztáhnout i na další části povodí, ve kterých dochází ke kumulaci více antropogenních tlaků na vodní prostředí.

Jedním z hlavních závěrů je skutečnost, že jednotlivé zásahy do krajiny zpravidla nepůsobí izolovaně. Jejich skutečný dopad je výsledkem dlouhodobého souběžného působení celé řady faktorů, jejichž význam se může v čase měnit v důsledku klimatické změny, změn využití území nebo postupného vývoje krajiny.

V těchto územích proto považujeme za vhodné uplatňovat při plánování a rozhodování následující principy.

a) Posuzování území jako funkčního celku

Při hodnocení významnějších záměrů doporučujeme vždy posuzovat jejich vazbu na celé povodí, nikoli pouze na bezprostředně dotčené území. Povrchové vody, podzemní vody, nivy, mokřady, zemědělská krajina i lesní porosty tvoří vzájemně propojený systém, jehož jednotlivé části se ovlivňují.

Při hodnocení významnějších záměrů by proto měla být vždy posuzována jejich vazba na celé povodí, nikoliv pouze na bezprostředně dotčené pozemky.

b) Vyhodnocování kumulativních a synergických vlivů

V územích s již existujícím vysokým zatížením nemusí být rozhodující velikost jednotlivého záměru, ale jeho příspěvek k celkovému zatížení území.

Proto doporučujeme, aby významné záměry byly standardně hodnoceny také z hlediska:

• již existujících zásahů,
• připravovaných projektů,
• dlouhodobých změn využití krajiny,
• očekávaných dopadů klimatické změny.

c) Posuzování dlouhodobého vývoje území

Řada změn vodního režimu se projeví až po delším časovém období.

Plánování by proto nemělo vycházet pouze ze současného stavu území, ale také z předpokládaného vývoje hydrologických poměrů, klimatických scénářů a očekávaných změn krajinné struktury.

d) Preferování preventivního přístupu

V případě významných nejistot týkajících se možných dopadů na vodní prostředí považujeme za vhodné upřednostnit preventivní přístup před následným odstraňováním škod.

Takový postup odpovídá principu předběžné opatrnosti a dlouhodobě představuje hospodárnější způsob ochrany vodních zdrojů.

e) Posilování přírodních funkcí krajiny

Při plánování rozvoje území by měla být přednostně podporována opatření, která:

• zvyšují retenční schopnost krajiny,
• podporují doplňování zásob podzemních vod,
• obnovují přirozené hydrologické procesy,
• zlepšují ekologickou stabilitu území,
• přispívají ke zmírnění dopadů klimatické změny.

Taková opatření představují dlouhodobou investici do odolnosti krajiny a současně napomáhají plnění environmentálních cílů Plánu dílčího povodí.

f) Uplatňování principu nezhoršování stavu vodních útvarů

V územích, kde se kumuluje více environmentálních tlaků, by měl být princip nezhoršování stavu vodních útvarů uplatňován zvláště důsledně.

Každý nový zásah by měl být posuzován nejen z hlediska splnění jednotlivých technických nebo legislativních požadavků, ale také z hlediska jeho příspěvku k dlouhodobému naplňování environmentálních cílů stanovených pro příslušný vodní útvar.

6.8 Závěr kapitoly

Oblast Počaply–Terezín–Nučničky nepředstavuje ojedinělý případ. Naopak názorně ukazuje, jaké výzvy přináší rozhodování v územích, kde se dlouhodobě střetávají zájmy ochrany vodních zdrojů, ochrany přírody, zemědělského využívání krajiny, těžby nerostných surovin, dopravní infrastruktury a adaptace na změnu klimatu.

Smyslem uvedeného modelového příkladu není hodnotit jednotlivé projekty, ale demonstrovat, jak lze strategické principy obsažené v Plánu využít při odborném posuzování obdobných situací. Domníváme se, že právě takové propojení strategických dokumentů s navazující rozhodovací praxí může přispět k účinnější ochraně vodních útvarů.

7. Strategická doporučení

Následující doporučení vycházejí z předchozí analýzy návrhu Plánu dílčího povodí. Nepředstavují požadavek na změnu jeho základní koncepce, ale návrhy možného metodického doplnění, které by podle našeho názoru mohlo podpořit jeho praktickou využitelnost při ochraně vodního prostředí.

7.1 Doplnění metodiky hodnocení kumulativních vlivů

Doporučujeme zvážit doplnění metodické části Plánu o doporučení, aby u významných záměrů s potenciálním dopadem na vodní prostředí bylo standardně posuzováno:

• působení společně s již existujícími zásahy,
• předpokládaný vývoj území,
• klimatické scénáře,
• dlouhodobé změny hydrologického režimu.

Samostatné hodnocení jednotlivých záměrů nemusí dostatečně vystihnout jejich skutečný příspěvek k celkovému zatížení vodních útvarů.

7.2 Zvýšená ochrana rizikových útvarů podzemních vod

Považujeme za vhodné doplnit doporučení, že u útvarů podzemních vod:

• s nevyhovujícím stavem,
• potenciálně nevyhovujícím stavem,
• nebo označených jako rizikové,
• má být při povolování nových činností uplatňován princip zvýšené opatrnosti.

Cílem není omezovat rozvoj území, ale zajistit odpovídající míru odborného posouzení tam, kde existuje zvýšené riziko negativního ovlivnění podzemních vod.

7.3 Posuzování dlouhodobé odolnosti krajiny

Vedle okamžitých dopadů jednotlivých opatření považujeme za vhodné hodnotit také jejich vliv na:

• retenční schopnost krajiny,
• doplňování zásob podzemních vod,
• stabilitu nivních ekosystémů,
• schopnost území reagovat na období sucha i povodní.

Tento přístup odpovídá současným adaptačním strategiím České republiky i Evropské unie.

7.4 Posílení vazby mezi vodním hospodářstvím a ochranou přírody

Vodní hospodářství a ochranu přírody nelze vnímat jako oddělené oblasti.

Navrhujeme proto zdůraznit význam:

• mokřadů,
• říčních niv,
• přírodě blízkých vodních toků,
• krajinné zeleně,
• ekologické konektivity,

které současně přispívají k ochraně vodních zdrojů, biologické rozmanitosti a dlouhodobé stabilitě krajiny.

7.5 Zohlednění klimatické nejistoty

Současné hydrologické poměry nelze považovat za dlouhodobě neměnné.

Navrhujeme, aby při plánování významnějších zásahů byly systematicky zohledňovány předpokládané scénáře klimatického vývoje a jejich možné dopady na vodní režim území.

Takový přístup odpovídá principu předběžné opatrnosti.

7.6 Větší důraz na preventivní ochranu vod

Domníváme se, že preventivní přístup představuje jeden z klíčových principů ochrany vod a že jeho důslednější metodické promítnutí do navazující rozhodovací praxe může přispět k dlouhodobému naplňování environmentálních cílů Plánu.

V návaznosti na tento princip doporučujeme zvážit doplnění nebo zdůraznění metodických doporučení podporujících preventivní přístup při posuzování záměrů, které mohou ovlivnit stav povrchových nebo podzemních vod. Takové doplnění by podle našeho názoru přispělo k předcházení budoucímu zhoršování stavu vodních útvarů.

7.7 Závěr kapitoly

Jednotlivá doporučení je třeba vnímat jako vzájemně propojený soubor opatření. Jejich společným cílem není rozšíření právních povinností vyplývajících z Plánu dílčího povodí, ale podpora jednotnějšího a metodicky předvídatelnějšího uplatňování jeho environmentálních cílů v praxi.

8. Návrh metodických formulací

Následující text představuje ilustrativní návrh možného metodického doplnění Plánu dílčího povodí. Jeho účelem není měnit obsah ani právní povahu Plánu, ale nabídnout příklad formulace, která by mohla podpořit jednotnější výklad a praktické uplatňování jeho environmentálních cílů.

Na základě prostudování návrhu Plánu dílčího povodí, jeho příloh a souvisejících podkladů navrhujeme zvážit doplnění nebo zpřesnění následujících principů a doporučení.

Níže uvedené návrhy představují příklady možných formulací, které mohou být podle uvážení pořizovatele zapracovány do konečné podoby Plánu.

8.1 Hodnocení kumulativních vlivů

Doporučená formulace

Doporučujeme doplnit formulaci, že u záměrů s potenciálně významným vlivem na vodní prostředí bude standardně hodnoceno:

• působení společně s již existujícími zásahy,
• očekávaný budoucí rozvoj území,
• změny vyvolané klimatickou změnou,
• dlouhodobý vývoj vodního režimu.

Odůvodnění

Odůvodnění návrhu Plánu správně identifikuje jednotlivé tlaky, avšak méně rozpracovává jejich vzájemné působení. Přitom právě kumulativní vlivy často rozhodují o tom, zda bude možné dosáhnout environmentálních cílů.

8.2 Rizikové útvary

Doporučená formulace

Navrhujeme doplnit, že u útvarů podzemních vod:

• v nevyhovujícím stavu,
• potenciálně nevyhovujícím stavu,
• nebo označených jako rizikové,

má být při povolování nových zásahů uplatňována zvýšená míra odborného posouzení.

Odůvodnění

Navržené doplnění vychází z principu prevence a odpovídá požadavkům Rámcové směrnice o vodách na ochranu podzemních vod.

8.3 Posílení vazby mezi Plánem dílčího povodí a navazujícími řízeními

Doporučená formulace

Doplnit metodické doporučení, že environmentální cíle Plánu mají být při rozhodování systematicky zohledňovány zejména v řízeních vedených podle:

• vodního zákona,
• stavebního zákona,
• zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
• zákona o ochraně přírody a krajiny.

Odůvodnění

Tím bude posílena praktická využitelnost Plánu jako strategického dokumentu.

8.4 Důslednější zohlednění klimatické změny

Doporučená formulace

Navrhujeme doplnit, že významnější zásahy do vodního prostředí budou hodnoceny také z hlediska jejich dlouhodobého vlivu na adaptační schopnost krajiny a vodní režim území.

Odůvodnění

Klimatická změna představuje jeden z hlavních faktorů ovlivňujících budoucí stav vodních útvarů.

8.5 Posílení přírodě blízkých opatření

Doporučená formulace

Doporučujeme zdůraznit prioritu opatření, která:

• obnovují přirozené hydrologické procesy,
• zlepšují propojení vodních a nivních ekosystémů,
• podporují infiltraci vody do půdy,
• zvyšují ekologickou stabilitu krajiny.

Odůvodnění

Taková opatření současně podporují ochranu přírody, zadržování vody v krajině i adaptaci na změnu klimatu.

8.6 Doplnění principu dlouhodobé odolnosti krajiny

Doporučená formulace

Navrhujeme zařadit mezi obecné principy Plánu pojem krajinné odolnosti. Při hodnocení významnějších opatření doporučujeme posuzovat také jejich dlouhodobý vliv na retenční schopnost krajiny, obnovu přirozených hydrologických procesů a odolnost území vůči klimatické změně.

Odůvodnění

Odolnost krajiny představuje jeden z předpokladů dlouhodobého naplnění cílů vodní politiky.

8.7 Doplnění doporučení pro území s vysokou kumulací environmentálních tlaků

Doporučená formulace

Doporučujeme doplnit metodické doporučení, že v územích s vysokou kumulací environmentálních tlaků na vodní prostředí bude při přípravě a povolování nových záměrů věnována zvýšená pozornost:

• kumulativním vlivům,
• ochraně podzemních vod,
• zachování retenční schopnosti krajiny,
• ochraně nivních ekosystémů,
• dlouhodobému vývoji hydrologických poměrů.

Odůvodnění

Takový přístup umožní lépe chránit území, která jsou již nyní vystavena vysokému environmentálnímu zatížení.

8.8 Závěr kapitoly

Předložený návrh představuje pouze jednu z možných variant metodického doplnění Plánu. Jeho smyslem je ukázat, že doporučení uvedená v tomto stanovisku lze promítnout do praxe jednoduchým způsobem, aniž by bylo nutné měnit základní koncepci nebo právní charakter Plánu dílčího povodí.

9. Konkrétní připomínky k návrhu Plánu dílčího povodí

Následující připomínky vycházejí z analýzy uvedené v předchozích kapitolách tohoto stanoviska, z návrhu Plánu dílčího povodí, jeho příloh i podkladových dokumentů. Jsou formulovány jako doporučení k možnému metodickému doplnění nebo zpřesnění návrhu Plánu a jejich cílem není měnit jeho základní koncepci ani právní povahu, ale podpořit co nejúčinnější naplňování jeho environmentálních cílů.

9.1 Připomínka č. 1: Hodnocení kumulativních vlivů

Zjištění

Plán identifikuje jednotlivé významné tlaky na vodní prostředí. Domníváme se však, že jejich vzájemné působení a praktické využití těchto poznatků v navazujících rozhodovacích procesech by si zasloužilo podrobnější metodické rozpracování.

Dopad

V navazujících správních řízeních může být jednotlivým záměrům věnována převážně samostatná pozornost, aniž bude vždy dostatečně zřejmé jejich možné spolupůsobení s dalšími existujícími nebo připravovanými zásahy v území.

Návrh

Doporučujeme zvážit doplnění metodického doporučení pro hodnocení kumulativních a synergických vlivů významnějších záměrů v územích, kde se dlouhodobě překrývá více významných tlaků na vodní prostředí.

9.2 Připomínka č. 2: Rizikové útvary podzemních vod

Zjištění

Podklady Plánu identifikují útvary podzemních vod s rizikovým nebo nevyhovujícím stavem, včetně útvaru 11800 – Kvartér Labe po Lovosice.

Dopad

U těchto útvarů existuje vyšší citlivost vůči dalším zásahům ovlivňujícím množství nebo kvalitu podzemních vod.

Návrh

Doporučujeme zvážit doplnění obecného metodického doporučení, aby byla u rizikových útvarů podzemních vod věnována zvýšená odborná pozornost novým činnostem, které mohou ovlivnit jejich množství nebo kvalitu.

9.3 Připomínka č. 3: Ochrana říčních niv

Zjištění

Plán správně zdůrazňuje význam nivních ekosystémů a přírodě blízkých opatření.

Současně se domníváme, že by bylo přínosné podrobněji rozpracovat způsob, jak mohou být tyto principy zohledňovány při posuzování nových zásahů do říčních niv.

Návrh

Posílit metodickou část dokumentu o doporučení preferovat zachování přirozených funkcí říčních niv před jejich další fragmentací.

9.4 Připomínka č. 4: Klimatická změna

Zjištění

Dokument správně identifikuje klimatickou změnu jako významný faktor ovlivňující vodní režim.

Návrh

Doporučujeme zvážit doplnění metodického doporučení, aby byly významnější zásahy posuzovány také z hlediska jejich dlouhodobého vlivu na klimatickou odolnost krajiny a vodní režim území.

9.5 Připomínka č. 5: Těžba nerostných surovin

Zjištění

V rámci procesu SEA bylo některými příslušnými orgány ochrany přírody konstatováno, že u některých evropsky významných lokalit a ptačích oblastí nelze předem vyloučit významný vliv koncepce. Tato skutečnost potvrzuje vysokou ekologickou citlivost některých částí řešeného území a význam vzájemných vazeb mezi vodním režimem a stavem chráněných ekosystémů.

Návrh

Doporučujeme zvážit doplnění metodického doporučení podporujícího užší propojení mezi environmentálními cíli Plánu dílčího povodí a ochranou lokalit soustavy Natura 2000 tam, kde jsou vodní režim a stav ekosystémů vzájemně provázány:

• kumulativní zatížení území,
• stav dotčeného vodního útvaru,
• stav podzemních vod,
• dlouhodobá klimatická odolnost krajiny,
• soulad s environmentálními cíli Plánu.

9.6 Připomínka č. 6: Natura 2000

Zjištění

V rámci procesu SEA bylo některými příslušnými orgány ochrany přírody konstatováno, že u některých evropsky významných lokalit a ptačích oblastí nelze předem vyloučit významný vliv koncepce. Tato skutečnost potvrzuje vysokou ekologickou citlivost některých částí řešeného území a význam vzájemných vazeb mezi vodním režimem a stavem chráněných ekosystémů.

Návrh

Doporučujeme zvážit doplnění metodického doporučení podporujícího užší propojení mezi environmentálními cíli Plánu dílčího povodí a ochranou lokalit soustavy Natura 2000 tam, kde jsou vodní režim a stav ekosystémů vzájemně provázány.

9.7 Připomínka č. 7: Soulad mezi Programem opatření a budoucím rozvojem území

Zjištění

Program opatření obsahuje širokou škálu návrhů zaměřených zejména na:

• revitalizace,
• zlepšení ekologického potenciálu,
• ochranu podzemních vod,
• obnovu migrační prostupnosti,
• zlepšení kvality vod,
• podporu retence.

Současně ale dokument téměř neřeší situaci, kdy budou v těchto územích připravovány nové rozvojové záměry.

Návrh

Navrhujeme zvážit doplnění metodického doporučení, aby při přípravě významnějších rozvojových záměrů bylo posouzeno, zda navrhovaná činnost není v rozporu s realizací opatření Programu opatření ani s dosažením environmentálních cílů příslušného vodního útvaru.

10. Závěrečné shrnutí a doporučení

10.1 Shrnutí hlavních zjištění

Provedená analýza ukázala, že návrh Plánu dílčího povodí představuje kvalitní odborný podklad, který správně identifikuje hlavní problémy vodního hospodářství v řešeném území.

Současně byly identifikovány oblasti, u nichž by podle našeho názoru bylo přínosné zvážit metodické doplnění nebo zpřesnění. Takové úpravy mohou podpořit praktickou využitelnost Plánu při navazujících správních řízeních a přispět k důslednějšímu naplňování jeho environmentálních cílů:

• kumulativní vlivy,
• podzemní vody,
• klimatická odolnost,
• Natura 2000,
• navazující řízení.

10.2 Význam Plánu

Skutečný význam Plánu nebude dán pouze kvalitou jeho textu, ale především tím, jak budou jeho environmentální cíle a doporučené postupy uplatňovány v navazující rozhodovací praxi. Právě důsledné propojení strategického plánování s každodenním rozhodováním veřejné správy představuje podle našeho názoru jednu z podmínek účinné ochrany vodního prostředí.

10.3 Závěrečné doporučení

Spolek Za obnovu přírody, z. s., doporučuje zvážit zapracování navržených metodických doporučení a doplnění při dalším zpracování Plánu dílčího povodí. Domníváme se, že jejich případné zohlednění může přispět k lepší ochraně vodních útvarů, vyšší předvídatelnosti rozhodovací praxe a důslednějšímu naplňování cílů Rámcové směrnice o vodách.

10.4 Závěr kapitoly

Věříme, že připomínky a doporučení uvedené v tomto stanovisku budou vnímány jako konstruktivní příspěvek k projednávání návrhu Plánu dílčího povodí. Jejich cílem není měnit jeho základní koncepci ani rozšiřovat rozsah dokumentu, ale podpořit jeho praktickou využitelnost jako strategického nástroje ochrany vodních zdrojů, krajiny a souvisejících ekosystémů.

Příloha