Kostelní pěvecký sbor
Roku 1926 se do Počapel přistěhovala se svým manželem Zdenka Pelunková, která se stala varhanicí v kostele sv. Vojtěcha a učila děti z blízkého okolí hru na klavír. Pro potřeby kostela zakládala postupně pěvecké sbory. Zpěváci nacvičovali různé písně, hlavně ale vánoční a velikonoční mše. Pocházeli zejména z Počapel a nedalekých Českých Kopist a Travčic, několik lidí však bylo i ze vzdálenější vsi Hrdly.
Během 2. světové války, kdy nebylo mnoho příležitostí ke vzájemnému setkávání, účast v pěveckém sboru umožnila jeho členům nejenom zazpívat si, ale i vyprávět společně politické vtipy a těšit se na konec války. Pamětníci dodnes vzpomínají na nacvičování písní v domě varhanice a na jednoduché válečné pohoštění, tj. na sušenky a čaj. Zdenka Pelunková však musela činnost sboru i učení hry na klavír koncem války omezit. Příčinou se stala nabídka Heinricha Jöckla, velitele Malé pevnosti v Terezíně, aby hře na klavír učila jeho mladší dceru Elfrídu.
Protože se mezi lidmi šířila pověst o brutálním chování obou dcer Jöckla k vězňům, Zdenka Pelunková tuto nabídku odmítla z údajných zdravotních důvodů. Rozkvět sboru nastal opět v období těsně po válce, neměl však z politických důvodů dlouhého trvání. Postupně se rozpadal mužský pěvecký sbor, protože se dva jeho členové museli i se svými rodinami přestěhovat daleko od původních domovů (Miloš Strádal z Hrdel a pan Tůma z Českých Kopist).
Zdenka Pelunková přestala hrát v kostele a vést sbor r. 1952. Její nástupkyní se stala na krátkou dobu Věra Holatová, po ní tuto funkci převzala její mladší sestra Jiřina Králová. Ta byla varhanicí kostela sv. Vojtěcha a vedla sbor v letech 1955-2005. Sbor byl nejdříve asi 12-ti členný a převážně ho tvořily ženy (Jiřina Králová vzpomíná zejména na sopránovou sólistku Marii Richterovou z Českých Kopist), muži byli pouze dva. Postupem doby však pěvecký sbor zanikl a varhanice zůstala na kúru sama.
V současnosti přichází do Počapel při různých příležitostech zahrát a zazpívat katedrální pěvecký sbor z Litoměřic se svým varhaníkem a dirigentem (např. při pouti sv. Vojtěcha - patrona kostela, na svátek sv. Václava a 1. ledna – na svátek Panny Marie).
Vzpomínaly: Zdenka Šupová (roz. Pelunková) a Jiřina Králová (roz. Bukovská)







